Rozhodli jsme se proto ten klíč vyzkoušet už teď, jakkoli ještě budechtít tu trochu dopilovat, tu dát do výhně a trochu překovat, tu zas přibrousit a zámeček trochu naolejovat. Navázali jsme proto přátelský kontakt se školou Mulberry Grove Schoolna Novém Zélandě. Je to škola, která sídlí na jednom z novozélandských ostrovů a velikostí i relativní odloučeností je srovnatelná s tou naší.

Na celém Velkém bariérovém ostrově žije asi 850 lidí a do tamní školy chodí 35 dětí. Zahájili jsme projekt dopisování a věříme, že si tak děti nejen najdou docela nečekané kamarády na opačném konci světa, ale budou mít chuť a důvod naučit se pořádně anglicky, protože zvědavost a vlastní zájem jsou ti nejlepší učitelé. Když je v Kosoři noc, v Mulberry Grove je den, když je v Kosoři léto,v Mulberry Grove je zima; všechno je naopak či jinak a každá zdánlivá banalita může být tématem k rozhovoru i poučení.

Paní ředitelka Ally Gibbs nám vyšla se vší laskavostí vstříc - a nyní dopisy, které si děti budou psát a kreslit, cestovat tou nejdelší cestou, kterou svět nabízí. Ale pokud si lidi dovedou a´chtějí porozumět - a to děti umějí lépe než my dospělí - nehrají vzdálenosti žádnou roli. Od srdce k srdci je to jen kousek. Tak děkujeme a nashledanou! Ngā mihi řekne se to maorsky.