Lyžování: Líbilo se mi lyžování. Moje první lyžování bylo dobré, protože jsem se naučila za dvě hodiny lyžovat. Můj instruktor se jmenoval Miloš a byl hodný. 

Sáňkování: V neděli jsme šli sáňkovat. Jednou se tam Pavel srazil s Vítkem. Skoro každý tam spadnul a bolel ho zadek. 

Kuchyň: Mněli jsme snídani, svačinu, a večeři. Nejvíc mě chutnali housky s máslem. Mají tady dobrá jídla. 

Zábava: Každý den máme diskotéku nebo Lučany hledají talent. Na pokojích jsme si vymýšlely i  

svoje hry. Měli jsme i bojovku, každý z páťáků šel sám. Bála jsem se, ale pak jsem si řekla, že to bude lehké. Ještě jsme podlézaly švihadlo. 

Na pokojích: Byla jsem na pokoji s Kájou a Julčou, každý k nám chodil. Hrály jsme různé hry a vyprávěly hororové příběhy. Někdy jsme se hádali a moc neuklízely.  Výsledky jsme mněly takové 4,3,4,4,4 dohromady 19. S Kájou je zábava, je hodná, ale někdy jsme se neshodli... ale to je jedno. S Julčou je taky zábava, často jsme se hádali.  

Hodnocení: Na škole v přírodě se mi líbilo byla to dobrá škola v přírodě. Katka Myšková

 Jídlo mi moc chutnalo. Nejvíc mi chutnaly buchtičky se šodo, bramborové šišky s mákem a svíčková. Polévky nebyly taky špatné (ale moc mi nechutnaly).  
 V neděli jsme šli na boby, šli jsme dvakrát. Taky jsem se dvakrát vysekal. Jednou málo, podruhé jsem sjel skoro celý kopec po zadku.  
 Na pokoji jsem byl s Matějem, Tomem a Láďou. Byla s nimi kopec srandy někdy. Matěj je fajn je s ním sranda, dá se s ním povídat a neuráží se. 

 Když jsme šli lyžovat, tak jsem byl trochu nervózní, ale dal jsem to. Druhý den jsem přestoupil do jiného družstva a jelo se. Třetí den jsme měli závody, kolikátý jsem byl ani nevím ale šlo to. 

 Škola v přírodě se mi moc líbila. Jakub Slíva  

 Lyžování: V pondělí jsme jeli lyžovat. Náš instruktor se jmenoval Haf a byl fakt super.  
Když jsem si stoupla na lyže řekla jsem, že je to lehké, ale zmýlila jsem se.  
Kuchyně: Když jsme přijeli, měli jsme k večeři svíčkovou. Mě chutnalo všechno, ale bylo toho hodně.
Bobování: V neděli jsme byli bobovat na velikém kopci. Jezdilo to fakt rychle. Pavel a Vítek se srazili, proto má teď Pavel na čele boule.  
Zábava: Přijeli jsme a hned jsme měli diskotéku. Byla hrozně zábavná. S Káťou jsme hodně dlouho  

nacvičovali jeden dost důležitý tanec.  
Pokoje: Na pokoji jsem byla s Káťou a Julčou. Ze začátku to bylo super, ale někdy jsme se pohádali.  

Mněly jsme moc krásný pokoj. Mě se škola v přírodě líbila.   Karolína Dvorská ? 

 V penzionu Kitty jsem byla na pokoji s Terkou a Emou. Vaří tam moc dobře. Jídlo mi moc chutnalo. Lyžování mi šlo dobře. Byli jsme bobovat a spadla asi desetkrát. Měli jsme různé soutěže, diskotéky a měli jsme bojovku. Bojovka byla večer a každý musel běžet do lesa a vzít tam pytlík sladkostí. Na pokoji jsem si nejčastěji četla a malovala. Holky chodili na návštěvy a hráli hry. Měli jsme soutěž, kdo z dvojic si bude pamatovat nejvíc obrázků co jsou v jídelně. Měli jsme si pamatovat kolik zvířat je na obrázku, jak se obrázek jmenuje a kolik jich je. Ze sněhu jsem zkoušela postavit sněhuláka, ale moc mi to nešlo. Můj trenér se jmenuje Pavel, ale chce abychom mu říkali Haf. Druhý den jsem měla trenéra Miloše. Mě se tam líbilo. Petra Želásková

V úterý 22. října celá škola vyrazila do IQ Portu, který byl na lodi kotvící na Náplavce. IQ Port je logické muzeum, kde se dají luštit různé hlavolamy a také se tam dají hrát různé hry. Na začátku jsou různé hlavolamy a optické klamy, například velký ježek v kleci nebo olympijské kruhy. Ty Terka jako jediná složila. Pak jsme vyzkoušeli, jaké je to být opravář aut a nasazovali jsme na auto kola. V této části se také nacházelo kovové dělo. V dolním poschodí byla hra na zlepšování reflexů. Tvořila ji tlačítka, která problikávala a cílem bylo, kliknout na tlačítko, které svítí co nejrychleji. Dále tam byly dva kruhy, mezi nimi byly napnuté gumičky. Když se s kruhem zatočilo, gumičky vytvářely různé tvary. Potom následovala nahnutá místnost, která měla simulovat Titanik.

25 června jsme jeli 3.,4.,5.třída na Misi Vyšehrad. Bojovku jsme měli od 10:00 do 13:00 hodin. Potkali jsme jednoho badatele jménem Vítek. Přijel tam na velké koloběžce. Řekli jsme si s ním všechno o Vyšehradě a pravidlech bojovky. Cílem bojovky bylo získat atributy a sestavit z nich erb. Rozdělili jsme se do skupin. Každá skupina dostala šátky jiné barvy. Bojovka začala. Matouš získal první atribut -  klíče.

Po rozdělení do týmů jsme šli do archivu. Přišli jsme do studené velké místnosti, které se říkalo archiv. Každý tým se měl postavit k jednomu regálu a vyhledávat informace, které jsme potřebovali k vyřešení záhad z pověstí a k tomu, co a koho má venku hledat. Jako první jsme v knize hledali klíč a informaci o hmatatelném důkazu z pověsti.  Jeden tým měl Libušiny šaty, druhý tým měl Bivojův pásek, třetí tým měl Krokovu hůl, čtvrtý tým měl Vratislavovu korunu a pátý tým  měl oráčovy boty. Dostali jsme mapy pokladů a šli jsme hledat bednu, ve které byl hmatatelný důkaz. Když všichni truhly s pokladem našli, otevřeli jsme je. Nikdo, kromě týmu co hledal Vratislavovu korunu, v truhle nic neměl. Bylo to kvůli tomu, že nikdo nikdy nedokázal, že někdy někdo z těch osobností kromě Vratislava žil. Vratislavova koruna byla zároveň dalším atributem.   

Z archivu jsme šli do kostela sv. Pavla a sv. Petra, kde jsme říkali svá přání králi Vratislavovi, co bychom přáli České republice. Vyhrála jedna skupina, která si přála, aby v zemi nebyly odpadky. Získali jsme další atribut s orlicí. Počítali jsme také zkřížené klíče na přední straně kostela. 

Z kostela jsme šli na národní hřbitov. Od badatele Vítka jsme dostali  plán hřbitova  s označenými hroby a museli jsme je najít. My jsme hledali hrob Antonína Dvořáka. Byl dost daleko. Vyplňovali jsme, kdy se narodil, co dělal v průběhu života a kdy zemřel. Potom jsme museli jít zpátky za Vítkem a četli jsme informace, které jsme vyplnili. Na chvíli jsme si povídali o slavných osobnostech, které jsou pochovány na hřbitově, a pak jsme dostali atribut hůl Mikuláše.  

Když jsme šli ze hřbitova, šli jsme se kouknout na Pevnou zeď. Takzvanou Vyšehradskou pevnost. U zdi jsme trénovali obranu proti Husitům, Švédům a proti Francouzům. Proti Husitům jsme se ubránili tak, že jsme zpívali nahlas písničku Skákal pes, Švédům jsme bouchali do kotníků, protože Švédové byli obři. A když se objevili Francouzi, přitiskli jsme se ke zdi. No potom jsme si to šli zkusit do kasemat naostro. V kasematech byla zima, ale strašně se mi to tam líbilo. Potom jsme vstoupili do Gorlice a tam jsme měli najít poslední atribut. A také že jsme ho našli. V Gorlici byla ukryta část originálních soch z Karlova mostu. Všechny atributy jsme vložili do vyšehradského erbu a oslavili to naším výkřikem. V této části Vyšehradu se mi líbilo nejvíc.

Nakonec jsme se sešli s badatelem v kruhu, sestavili ještě jednou erb a zhodnotili celou bojovku. Na Vyšehradě to bylo super.

V úterý 18. června jsme jeli se školou na výlet do parku Mirakulum. Peníze na tento výlet jsme si vydělali sami v projektu Abeceda peněz. Po příjezdu jsme se rozdělili do dvou skupin podle tříd. Hned potom jsme se vrhli do víru zábavy. První jsme šli na nafukovací matraci, na které jsme mohli skákat a na velkou houpačku. Potom jsme šli vyzkoušet bludiště. To nám šlo s Vašíkem, jako jediní jsme vyšli správnou cestou. Další zastávkou byl prolézací hrad s podzemím. Následovala stezka mezi stromy a zvířaty. Potom jsme šli do lanového centra. Nejlepší atrakcí byl asi park s prolézačkami a skluzavkami s podzemím. To už jsme byli vyhladovělí a tak jsme si dali jídlo. Pořádně posilněni jsme se přesunuli do vodního světa, kde jsme si mohli hrát s vodotrysky, pumpami a mlýny. Myslím, že jsme si to užili. Matěj Hraško 

Poslední týden v květnu jsem odjel na školu v přírodě. Jeli jsme do hotelu Zach v Zelené Lhotě na Šumavě. Vaří tam moc dobře. Nejvíc mi chutnal buřt guláš. V úterý lilo jak z konve. Když jsme nemohli ven, tak jsme dělali soutěže na hotelu i venku v pláštěnkách. Ve středu jsme šli do obory. Cestou mě bavilo šlapat do hlubokých kaluží. Další den, tedy ve čtvrtek, jsme jeli do info centra v Železné Rudě. Byla to nádherná výstava o Šumavě. Moc se mi líbila. No a pátek. Ten den jsme odjížděli a navštívili hrad Švihov. Vyrobili jsme si tam loutky a prohlédli si výstavu k pohádce O Popelce. Tato škola v přírodě se mi líbila a byla to další ze super škol v přírodě s touto školou. Matouš Holub

V pondělí 27.5. jsme jeli na Šumavu do Zelené Lhoty. Hotel ve kterém jsme byli se jmenoval Zach. Po příjezdu nás paní učitelky rozdělily do pokojů. V úterý dopoledne jsme se rozlosovali do dvojic a pak jsme se navzájem učili básničky. Po obědě jsme si vzali pláštěnky a šli jsme ven na zahradu. Na zahradě v dešti jsme měli různé soutěže třeba jsme si házeli s balonky naplněnými vodou. Ve středu jsme měli menší soutěž, kdo přepíše více příkladú a správně vypočítá, vyhrává. Ve čtvrtek jsme jeli autobusem do Železné Rudy, kde byla vycpaná zvířata a 3D kino. Čekaly na nás otázky o přírodě. V pátek jsme se sbalili a cestou zpátky do školy jsme se zastavili na hradě Švihov. Nejprve jsme se podívali na divadlo. Po divadle jsme si vyrobili loutku ze dřeva. Například pejska nebo žirafu a po vyrábění loutek jsme šli na prohlídku výstavy Tři oříšky pro Popelku. Školu v přírodě jsem si jako každý rok moc užil :-). Vašík Nováček

V pondělí ráno se autobusem odjíždělo na školu v přírodě. Já jsem ale nejela, protože jsem šla na Meet and greets s LisaandLena. Moc jsem si ho užila! Hned odtamtud jsem jela za ostatními do hotelu Zach. Přijela jsem pozdě večer a tak jsem jen šla na pokoj, vybalila si kufr a šla spát. Na pokoji jsem byla se svou kamarádkou Eliškou. Když bylo úterý, hodně pršelo. Proto jsme byli hlavně vevnitř. Hráli jsme soutěž s básničkami. Vyhrála jí Kája a já. Po obědě pršelo míň a tak jsme šli ven. Hráli jsme hry v pláštěnkách s vodními bombami. Bavilo mě to, ale potom už mi byla zima. Středa se mi líbila nejvíc. Šli jsme na procházku k oboře. Viděli jsme spoustu srnek, ale žádné jeleny. Hráli jsme také matematickou soutěž. Ve čtvrtek jsme ráno nasedli do autobusu a jeli do info centra na prohlídku Šumavy. V pátek už jsme jeli domů. Vyjeli jsme brzy, abychom stihli prohlídku hradu Švihov. Byli jsme na divadle, v dílně a na prohlídce pohádky Tři oříšky pro Popelku. Potom jsme si už jen sedli do autobusu a zase jeli zpět. Tuhle školu v přírodě jsem si vážně užila! Jana Doležalová

27.května jsme jeli na školu v přírodě na Šumavu do hotelu Zach, který je v Zelené Lhotě. Po příjezdu jsme se rozdělili do pokojů. Potom jsme šli do lesa. Při cestě zpátky jsme si povídali o diskotéce. Viky napadlo, že bychom si mohli losovat s kým budeme tancovat a tak jsme tancovali. Další den pršelo, tak jsme zůstali uvnitř a recitovali básničky. Potom jsme dostali za úkol vymyslet představení. Vyhrála to naše skupina, kde jsme byli já, Vašek, Matouš, Tonda, Kuba, Terka, Ema, Hanička, Kája a Viky. K večeru jsme šli ven. Hráli jsme hry s vodní bombou. Ve středu jsme šli do jelení obory. Ve čtvrtek jsme jeli na výstavu o Šumavě. Bylo tam i 3D kino. Poslední den jsme šli na hrad Švihov. Jako první bylo představení pak jsme si vyrobili loutku ze dřeva. Poslední část byla výstava o pohádce Tři oříšky pro Popelku.
Matěj Hraško

Dne 27.5.2019 v pondělí jsme jeli na školu v přírodě. Dělali jsme zábavné aktivity. V úterý jsme hráli hru s básničkami. Potom jsme si vzali pláštěnky a šli ven do deště. Každý tým dostal houbičku a musel jí namočit do vody a pak vymáčknout do kyblíku. Ve středu jsme šli na procházku. Byli jsme v Oboře a tam jsme viděli hodně srnek. Ve čtvrtek jsme byli v Železné Rudě v infocentru. A v pátek jsme před odjezdem jeli na vodní hrad Švihov. Mně se všechno moc líbilo.
Eliška Koryntová

27.5. jsem se školou Kosoř jel na školu v přírodě. V pondělí, když jsme dorazili, tak jsme si dali oběd a šli jsme do lesa, kde se konala velká šišková válka. Celé úterý nám propršelo, takže jsme byli na hotelu. Středa také propršela a odpoledne jsme vyrazili do obory kterou jsme minulý rok nenašli. Obora byla krásná jenom srnky se nějak schovávali. Ve čtvrtek jsme jeli do Železné Rudy na výstavu o Šumavě, kde byli vycpaná zvířata a historie lyžování. Když jsme se vrátili, pustili jsme se do menší olympiády. Ráno jsme nanosili kufry do autobusu a vyjeli jsme, cestou jsme se stavili na hradě Švihov. Prvně jsme šli na divadlo, které se mi moc nelíbilo. Potom jsme šli vyrábět loutky což bylo super. A jako poslední byla prohlídka hradu, to také bylo skvělé. Jak bych zhodnotil školu v přírodě? Já bych škole v přírodě dal 10-10, protože mně tato škola v přírodě honě bavila. Tonda Vrána

Na začátku února hrozně sněžilo. Sněžilo skoro celou noc. Když jsem 2.2.2019 vstal, tak bylo asi 20 cm. Po snídani jsme šli hned bobovat. Bobovali jsme cca 3 hodiny. Když jsme bobovali tak hodinu, šli jsme stavět sněhuláka. Po obědě jsem šel budovat opevnění ze sněhu a bobovat.  Jakub Pietrula

V Kosoři napadl sníh, což znamená, že každé dítě vyběhne z domu a jde bobovat. Když jdeme ze školy, tak se koulujeme a bruslíme na nádrži. Ze sněhu stavíme sněhuláky a různé jiné věci. Také chodím s ostatními dětmi bobovat. Hana Ambrožová

Já neumím lyžovat, tak chodím ven, stavím sněhuláka nebo se kouluji a válím se ve sněhu. A když jsem doma, tak si dám kakao. Další den jdu zase ven, s kamarádkou se kloužeme na ledě. Natálie

V Kosoři nám konečně napadl sníh. Všude je krásně bílo a my můžeme sáňkovat, bobovat a hrát si se sněhem. Naštěstí tady u nás v Kosoři máme kopce, kde se dá dovádět se sněhem. S kamarády stavíme iglú a sněhuláky. Je to velká legrace a zábava. Také bruslíme u nás na nádrži, kde je velká plocha k bruslení. Přál bych si, aby sníh a mrazy zůstaly aspoň do konce února, abychom si užili o jarních prázdninách sněhových radovánek. Roman Kruml

Letos jsme se vydali se školou jako každý rok na hory. V autobusu bylo hodně místa, protože hodně dětí nejelo. Byly nemocné nebo chodily do školy. Když jsme přijeli do Lučan nad Nisu, tak nás pan řidič autobusu vysadil u nejbližší zastávky k penzionu. Museli jsme jít pěšky 1 km. Penzion se jmenuje Kitty. Po příchodu nás rozdělily paní učitelky do pokojů. Já jsem byl s Matějem, nejlepším kamarádem. Vždy ráno od 8 hodin jsme měli snídani. Dopoledne jsme se učili a pak jsme šli ve 12 hodin na oběd. Museli jsme jíst rychle, protože v 1 hodinu jsme jeli malým autobusem na sjezdovku. Jeli jsme na dvakrát, protože to je mini autobus. Celé odpoledne jsme lyžovali. Když uběhly 4 dny, tak jsme jeli domů. Cestou zpět jsme se zastavili ve výrobně dřevěných hraček. Jedna paní nám ukázala, kde se dřevo suší, barví a řeže. Pak jsme si mohli vyrobit svoji hračku, kterou jsme si odvezli domů. Škola v zimní přírodě mě bavila, těším se na příští. Václav Nováček

10 let tvoříme a prodáváme vánoční výrobky naších žáků. Letos jsme prodali výrobky za 1300,- Kč, děkujeme….

12. prosince začalo od půl třetí Vánoční tvoření. Já jsem na něm byl od začátku do konce se sestrou a mámou. Na tvoření byla čtyři stanoviště. Na nich jsme si mohli vyrobit anděla, svíčku, stromeček nebo takového andílka na barevném papíře. Také tam byl malý trh. Ke koupi bylo mnoho krásných věcí, které jsme ve škole vytvářeli. Já jsem si vyrobil vše a koupil jsem si Betlém, andílka a krabičku. Mně se tato akce moc líbila a jestli to půjde, tak přijdu i příští rok.

Matouš Holub

Dvanáctého prosince jsem šel na tvoření. Vyráběla se vizitka se sobem, stromek z papíru, držák na svíčku a andělíček. Bylo tam asi třicet lidí. Dalo se i něco koupit, co děti vyrobili např. betlém z proužků papíru. Určitě bych doporučil tvoření navštívit. Můžete si vyrobit krásné věci.

Matěj Hraško

Letos po 15-té zazněly vánoční koledy u vánočního stromu v parku…

2. prosince 2018 zpívali žáci školky a školy u stromečku v parku. Tento rok to bylo úplně jiné než jindy, protože začalo pršet. I když pršelo, tak jsme dokázali zazpívat všechny písničky, co jsme si pečlivě nacvičili. Dozpívali jsme a dostali balónek, který jsme měli vypustit do vzduchu a na balónek jsme měli nalepit, co si přejeme k vánocům. Protože pršelo, tak jsme usoudili, že tam to přání nebudeme lepit, protože by se rozmočilo. Tak jsme vypustili samotný balónek. Hrozně mě to bavilo.